Quinkana

17.07.2017 20:22


Austrálie i v dnešní době oplývá množstvím aborižinských mýtů, přitom některé mají dozajista reálný základ. Například pozorování Mungún Galli mají původ v ohromném varanu Megalania prisca, ale nevím jestli k ním mohou patřit i tzv. Quinkani tedy obři. Dozajista je však podle nich pojmenovaný velký krokodýlovitý a velice vývojově úspěšný plaz Quinkana, který obýval dnešní austrálii zhruba po dobu 24 milionů let. Toto zvíře bylo okolo 6 metrů dlouhé, jeho hřbet a ocas (podobně jako u většiny krokodýlů) zdobily velké osteodermy, ovšem tento rod je příliš nepotřeboval, jelikož patřil k vrcholovým predátorům aridních a semiaridních oblastí třetihorní austrálie. V oblasti jeho výskytu ho mohlo ohrozit jen několik zvířat, převážně hadi (Wonambi, Yurlunggur) a později právě megalnia. Proporčně odpovídala vůči moderním druhům krokodýlů jen lebka, zbytek těla se spíše podobal triasovým rauisuchianům. Jeho nohy, které byly svisle pod tělem, mu umožňovaly rychlý běh na krátkou vzdálenost, i to však stačilo, aby do svých silných čelistí polapil toužebně očekávanou kořist. Zuby byly kuželovitého tvaru. Ocas však při běhu držel svisle nad zemí, takže dopomáhal pro lepší aerodynamiku celého těla.

Není jisté, zda se Quinkana dokázala pohybovat i po zadních končetinách. Víme, že eocénský Pristichampsus dokázal stát a snad i chvílemi kráčet pouze po zadních končetinách, a proto se zdá pravděpodobné, že i tento krokodýl dokázal krátce běhat pouze po zadních končetinách.


Krokodýl, lev a drak

Quinkana se poprvé objevila před zhruba 24 miliony let v době pozdního oligocénu na území státu Queensland v severní austrálii jako druh Q. mebolti. Toto zvíře je největším zástupcem čeledi Mekosuchinae, což byli převážně semiakvatičtí krokodýli, ovšem objevily se i formy, jejichž přirozenými biotopy byly koruny stromů (Trilophosuchus). Zprvu však rod kvinkana patřil k menším zástupcům této čeledi, dosahoval délky "pouze" okolo 3 m. V období raného miocénu se však jjeho rozšíření přesunulo do Severního teritoria, nejspíš kvůli nátlaku vačnatých šelem. Zde v tuto dobu žil druh Q. timara. Ovšem vývoj tohoto krokodýlovitého ukázal, že nejlepší obranou je útok. Ve spodním pliocénu se totiž přesunul do místa svého původního výskytu a rapidně nabyl na velikosti. Druh Q. babarra již tehdy představoval monstrum dlouhé přes pět metrů.

A na scénu přichází, v průběhu pleistocénu, poslední a typový druh Quinkana fortirostrum. Tento už velice účinně dokázal čelit nátlaku vačnatých šelem, jako byl například Thylacoleo či vakovlk, ale i velkým varanům megalániím, kteří obývali stejné oblasti. Ovšem poslední druh vymírá s příchodem člověka před 40 000 lety, podobně jako drtivá většina ostatní australské megafauny.

Naleziště: Queensland a North Teritory                                    Prostředí: Semiaridní oblasti a lesostepi

Druhy: viz výše                                                                     Váha: 2-4 t

Strava: Vačnatci, hadi, menší plazi                                           Význam: "Obrovská" podle mytologických obrů a délky

Doba: stupeň Chattian až Tarantian, před 24 mil. l.-40 000 tis. l. Sok: Megalania

Délka: 3-6 m                                                                         Zařazení: Suchia, Eusuchia, Crocodilia,

Popsán: Molnar, 1981                                                            Crocodylidae, Mekosuchinae

Výška: 1,5-1,7 m                                                                  Synonyma: Žádná