Obecně se dříve říkalo, že poslední plesiosauři vyhynuli již před koncem křídového období. Již ale asi 73 to již neplatí. Tento velmi zajímavý lovec ryb je dobrým příkladem. Hydrotherosaurus byl jedním z největších známých plesiosaurů, jelikož celková délka se pohybovala kolem 13ti metrů. Páteřních obratlů, které tvořily tělo tohoto tvora, bylo celkem 80, z toho však bylo 63 krčních. Rekordman to však není, největší počet jich měl jeho blízký příbuzný Elasmosaurus platyurus. Hlava však byla k poměru krku velmi malá, měřila jen 33 cm. Vyobrazení nahoře od Jana Sováka ukazuje děsivé čelisti s dlouhými zuby. Charakteristický znak tohoto elasmosaurida jsou širší a vyšší obratle k poměru ostatních elasmosauridů.

Objev v mořském lese

Hydroterosaurovy fosílie byly poprvé objeveny v roce 1943 v Kalifornii v okolí města Fresno. Jednalo se o částečnou kostru s lebkou. Byla tentýž rok popsána Samuelem Wellesem, který jí demonstroval jako příklad typického elasmosaurida. Jeho jméno bylo vytvořeno na základě starořeckých slov hydrotheros (vodní zvíře) a sauros (ještěr). Druhové jméno alexandrae je poctou amatérské paleontoložce a mecenášce Annie Montague Alexanderové (1867-1950). Tato žena významě přispěla na odrývání fosilních obratlovců západu Severní Ameriky.

Co zástával v řetězci

Hlavní predátoři kalifornských moří v pozdní křídě byli mosasauři, v okolí Fresna to byl například Plotosaurus. Ti byli na vrcholu potravního řetězce. Pod nimi byli právě hydroterosauři. Ti lovili ryby jako byl Enchodus, které se houfovaly v obří hejna.

Jednalo se tedy o dravce šelfových moří do hloubky 100 m. Pravděpodobně k jeho fosílii patřily i gastrolity, které byly nalezeny poblíž. Jimi pravděpodobně vyrovnával tlak.