Proterozoikum

V tomto období se teprve začaly vyvíjet první složitější formy života. Byli to i první eukaryoti, živočichové s buněčným jádrem. V atmosféře docházelo ke kyslíkovém eventu, začal se tvořit kyslík a konkuroval oxidu uhličitému. Země byla pustá. Nic zde nerostlo. Ovšem od doby asi před 800 miliony let byla na souši doba ledová bez mamutů. Byly to silné pevninské ledovce. V mořích se však od doby před asi 620 miliony let začala rozvíjet vendská fauna. Byli to první složitější živočichové, kteří byli objeveni jako vůbec první svědectví. Vědci první z nich začali nacházet od 60. let 20. století. Vůbec si s nimi ale nevěděli rady, protože většina z nich vypadal velmi podivně. Někteří vypadali jako rostliny, talíře nebo misky. Naleziště z doby prekambrické jsou většinou v Kanadě, Rusku, Austrálii nebo Jižní Africe. Koneckonců v Shark Bay v Austrálii se stále nánosy baktérií stávají stomatolity, pamětníci z dob až před 3 milianrdami let. Živočichové jako Tribrachidium se dodnes nedají přiřadit k žádné skupině živočichů, ale není samo. Další jsou spíše označováni jako incertae sedis. Mohli patřit mezi vločkovce, medůzy nebo červi. "...hustý kouř páchnoucí jako síra nebo selen, zachytilo mě za nohu jakési chapadlo s oblouky kolem čelistí. Mělo to neuveřitelnou sílu a táhlo mě to do kouře..." tak jsem popsal možné obyvatele souše a také atmosféru v prekambriu v jednom ze svých příběhů. Mělo se jednat o obří červi, kteří by vývojově byli příbuzní rodu Spriggina. Na sklonku prekambrického (proterozoického) období se objevily první živočišné houby a vendská fauna velmi záhadně vyhynula. Záhy začalo nové období fanerozoika, které trvá dodnes a počalo prvohorami.