Vudčí postavení, teritorium nebo samice, to všechno si dinosauři vysloužili jen rituály, které se lišily podle druhů, oblastí výskytu či velikosti. Například lehkonozí teropodi jako malí komspognathidi nebo ornithomimosauři mohli provádět rituály na způsob obřadných tanců.

Nosáči mezi ankylosaury

Každý rod ankylosaura mohl mít na svém nose nebo v lícních torbách nafouknutelné vaky. Ty mohly sloužit k získání teritoria u významných míst např. v poušti u napajedel. Není vyloučeno že jimi vydávali i zvuky podobně jako někteří ornithopodi.

Minotaurasaurus ramachandrani, Talarurus plicatospineus, Pinacosaurus grangeri. Na lebkách těchto tří ankylosaurů, žijících v polopouštních oblastech, byly nalezeny znaky (velké nozdry, kanálky spojené s nosem na stranách lebky), které mohly za živa ukotvovat jakési nafukovací hřebeny. Ty mohli používat k uhájení svého teritoria, získání samice nebo jako znak dospělosti.

Tance vítězství

Dát najevo své vítězství nad sokem bylo nedílnou součástí života teropodů i jiných skupin. Dali tak najevo, že to oni vyhráli daný souboj o samici či teritorium.

Struthiomimus altus. Strutiomimové mohli dělat rituály, které určovaly vůdčí postavení ve stádě. Řekněme tedy, že to mohlo probíhat jako souboje v prachu, kdo rozvířil více prachu a lépe se zvukově předvedl, vyhrál vůdčí postavení.

Heterodontosaurus tucki. Heterodontosauři mohli svými tuhými štetinami chrastit, aby například zastrašili nepřítele nebo zaujali samičinu pozornost. Současně si mohli při těchto rituálech značkovat území exkrementy.