Na koskinonodona jsem vlastně narazil náhodou, když jsem četl o jeho příbuzném metoposaurovi  v souvislosti s žabími nestvůrami z Číny. Je pravda, že i koskinonodon se předkem lebky opravdu žabám podobal. Oči byly blízko čenichu. Čelist skrývala ostré zuby, samotná lebka byla dlouhá 65 cm. Byl to dobrý nástroj na chytání ryb a menších obojživelníků. Žil pravděpodobně v jezerech a deltách řek při pobřeží Severní Ameriky. Hlavní hnací silou jeho těla byl zploštělý ocas. Po souši mu byly menší oporoukrátké končetiny. Pohyboval se tedy velmi nemotorně, a proto se mohl stát obětí velkých rauisuchianů, jako byl Postosuchus.

Kdyby tento živočich lovil ze zálohy, mohl by mít zbarvení jako nánosy bahna na dně vodních nádrží.

Kdo je Buettneria

Původní typový druh byl popsán na základě lebky, která ale byla pojmenována jako Buettneria. Bylo to však v rozporu se zoologickým pojmenováním druhů, protože takto již byl nazván jistý africký plž. Proto usilovali paleontologové o přejmenování již v roce 1929, ale jméno Koksinonodon bylo uznáno až v roce 2007. Paleontolog Spencer Lucas ale usiloval o restaurování rodu Buettneria jako obojživelníka, návrh ale byl zamítnut.

Naleziště: Arizona, Texas, Wyoming                      Prostředí: Jezera a řeky

Druhy: K. perfectus, K. bakeri (jako Metoposaurus) Váha: 50-75 kg

Strava: Ryby, obojživelníci                                    Význam: ?

Doba: stupeň Carnian, před 228-216 mil. l.            Sok: Fytosauři

Délka: 3 m                                                         Zařazení: Amphibia, Temnospodyli, Stereospondyli, 

Popsán: Branson a Mehl, 1929                             Metoposauridae

Výška: 30-40 cm                                                 Synonyma: Metoposaurus bakeri, Buettneria perfectus