Rezavá kráska z Alberty aneb Borealopelta

04.08.2017 12:55

Vědecký tým z Royal Tyrell Museum uskutečnil a publikoval popis jednoho z nejlépe dochovaných exemplářů neptačích dinosaurů na světe. Jedná se o věhlasného nodosaurida, který byl perfektně zachován a veškeré jeho detaily jsou v mnohých případech ještě kvalitnější než u věhlasných "dinosauřích mumií". Teď má tento čtyřmetrový býložravec i jméno, Borealopelta markmitchelli.

Když roku 2011 operátor velkého rypadla Shawn Funk v albertském dole Suncor Millenium Mine narazil na něco tvrdšího než hornina, přivolaní paleontologové původně usoudili, že se (zhledem k sedimentům) jedná fosílii elasmosaurida. Zlom nastává až letos, kdy byl tento exemplář ležící ve sbírkách Royal Tyrell Museum prozkoumán znovu a vědci s překvapením zjistili, že se jedná o skvěle zachovanou fosílii nodosaurida.

Borealopelta, jak zní její nový rodový název, je stará okolo 110 milionů let, přesto je její tělo tak dokonale zachováno, že známe i polohu a tvary svalstva, ale i barvu pigmentových buněk z jejího těla. Vědci tak vědí, že byla rezavě hnědá. Dokázali také provést kompletní 3D rekonstrukci, při níž bylo zjištěno mnoho dalších překvapení.

Tohoto výjmečného zachování dosáhl tento jedinec pravděpodobně tím, že zahynul při ústí řeky, která ho následně donesla až do moře, kde se jeho tělo dostalo neporušeno na mořské dno, kde ho rychle překryl sediment. Tento druh byl dlouhý okolo 5,5 m a mohl váži okolo 1,135 tuny.

"Ačkoliv to tak není, vypadá to, jako kdyby tento jedinec zahynul před několika málo lety, ovšem je starý okolo 110 milionů let," řekli vědci. Vědecký tým, kromě toho z Royal Tyrell Museum, sestával také z University of Bristol, MIT a Newcastle University. Při důkladném průzkumu tito vědci nalezli stopy po buněčných organelách melaninu i na bočních trnech, což je mimořádně vzácné.

Některými vědci byl tento nález označen za nález desetiletí. Dr. Jacob Vinther z the University of Bristol také potrvzuje, že byly nalezeny i stopy buněčných organel, které dříve obsahovaly melanin, který tělo barvil hnědě až rezavě. Tento objev však také pomáhá zjistit, zhruba jakými barvami se tyto druhy býložravců zbarvovaly pro kamufáž před teropody.