Vánoční časy, šťastné, veselé a prehistorické

Symbolicky řečeno, rok se s rokem sešel a nadešel den, který mnoho z nás očekává nejvíce z celého prosince a celého roku. Letošní 24. prosinec je ovšem svým způsobem zvláštní a ani mně se advent tohoto roku netrávil tak snadno a bezstarostně jako roky předchozí. Přes veškerý shon si ale nemohu odpustit vydat vánoční medailonek pro všechny staré, nové i průběžně pročítající návštěvníky a čtenáře. Vánoce mají být svátky klidu, blahé pohody a odpočinku po uplynulém roce a toho, pevně doufám, dostojí i ty, které slavíte právě Vy. Pokud již slyšíte dětský smích linoucí se od ozdobeného vánočního stromečku nebo od linky, na které je postaveno cukroví, zaposlouchejte se a nechte se jím unést. Jakožto minulý rok, omlouvám se za své opakování, tedy doufám, že vaše vánoční svátky budou klidné, pohodové a bezstarostné, prožijete je s těmi, na kterých vám záleží, a v myšlenkou na ty, se kterými letos nemůžete být.

Řekl bych, že tenhle v pořadí již 5. vánoční medailonek je čímsi zvláštní a také vlastně jubilejní proto, že se v letošním roce patrně zdržím nepřispívání článků v následujícím týdnu a raději zbývající síly vynaložím na doplnění alespoň prosincových příspěvků. Z mé strany tedy vám patří omluva také za neaktivitu v době adventního času.

Není již času na zbyt, do vánočního večera je sice ještě daleko, ale ne tak, abychom na něj nemysleli v našich myšlenkách a představách, jak bude vypadat sváteční stůl, a jakými dárky budou děti i dospělí obdarováni. Vánoce jsou znovu zde a hlásí se o slovo, mé končí pouze přáním jejich prožití takového, o jakém sníte. Krásné svátky přeje Martin Kabát.