První příslušníci skupiny Salientia, kam řadíme všechny druhy dnešních žab a jejich předchůdce, se sice objevili už na samém počátku triasu, ovšem první pravé žáby se objevují až o téměř 50 milionů let později. Pokročilejší druhy, které se už dají zařadit do moderních čeledí, se však objevují až v období střední jury, před zhruba 167 miliony let. Poměrně velkou pravěkou žábou byl Notobatrachus, který obýval oblast dnešní argentinské patagonie v dobách, kdy už se po zemi potulovali první velcí sauropodi. Na délku, bez natažení nohou, měla tato žába okolo 20-25 cm, čímž vyčnívá mezi veškerými ostatními druhohorními příslušníky žab (vyjímkou je například obří madagaskarská žába Beelzebufo). Přirozenými biotopy tohoto tvora byly řeky a jezera v araukariových lesích, které obývala spolu s teropody, sauropody, krokodýly a některými zvláštními druhy primitivních savců (Argentoconodon). Jako potrava jí pak sloužil hmyz, malí plazi a případně i jejich vejce. Potrava se však také lišila podle druhu, zatímco Notobatrachus degustoi měl zuby po celé délce horní čelistí, Notobatrachus reigi pouze v první třetině horní čelisti.

Tuto žábu popsal již roku 1956 slavný argentinský paleontolog Osvaldo Reig, jež rovněž popsal například jednoho z nejstarších dinosaurů a sice druh Herrerasaurus ischigualastentsis. Na jeho počest byl také pojmenován druhý druh této žáby.

Němé ontogeneze

Díky četnosti fosílií těchto žab v souvrství Canadon Asfalto známe také různé ontogeneze této žáby, jmenovitě prvního druhu. Víme tedy, jak vypadala jednotlivá růstová stádia tohoto druhu, což nám dává možnost srovnat je s dnešními exempláři žab a určit tak přesné zařazení tohoto rodu. Ovšem navzdory tomuto, dosud si vědci přesně nejsou jisti, kam notobatracha zařadit. Podle německé studie z roku 1998, na které pracoval i expert na pterosaury Peter Wellnhofer, patří do čeledi Leiopelmatidae. Tyto žáby dnes žijí endemicky na Novém Zélandu. Ovšem nález nového druhu (N. reigi) v roce 2008 celé zařazení zkomplikoval, jelikož jeho některé znaky odpovídají spíše mnohem bazálnějším rodům, dokonce se blíží takovým jako je Triadobatrachus a Czatkobatrachus. Někteří odborníci jsou také toho názoru, že se jedná o zástupce čeledi Ascaphidae, tedy ocasatých žab.

Naleziště: Argentina                                                     Prostředí: okolí řek a jezer

Druhy: N. degustoi (typ.), N. reigi                                   Váha: okolo 0,5-1 kg

Strava: Hmyz, menší obratlovci                                       Význam: "Jižní žába" podle polohy nálezu

Doba: stupeň Bathonian až Callovian, před 167-164 mil. l. Sok: Teropodi, krokodýli, pterosauři

Délka: okolo 20-25 cm                                                  Zařazení: Salienta, Anura, Archaeobatrachia,

Popsán Reig, 1956                                                       Ascaphidae ?

Výška: 5-10 cm                                                            Synonyma: Žádná