Závěr roku a jeho zhodnocení

Drazí a milí návštěvníci a blogeři,

v tomto roce se toho událo opravdu mnoho a bylo by dobré, kdyby jsme si to alespoň trochu zhodnotili. Rok 2016 byl rok velkých změn, nových úžasných názorů, objevů a zjištění, ale také období výročí některých zajímavých či slavných prehistorických tvorů. A objevy nemusely být pouze v terénu, letos nám depozitáře muzeí nebo muzeiních sbírek vydaly některá svá tajemství. Letošní rok se stal 180. jubileem popisu rodu Thecodontosaurus, 160. jubileem pro rod Rhamphorhynchus, 340 let od nálezu kosti megalosaura v anglickém dole (kde však byla považována za kost obra), 155. jubileum pro rody Archaeopteryx, Scaphognathus nebo třeba Teratosaurus, dále třeba 80 let od popisu rodu Traversodon a z bližší doby například 10ti leté výročí rodů Mapusaurus nebo Agujaceratops. Takto bychom mohli pokračovat dále a dále, ale sepsat to by trvalo mnohem delší dobu. Letošek také přinesl výročí některých paleontologických špiček, třeba Jacka Hornera nebo Othniela Charlese Marshe.

Rok 2016 byl také plný úžasných objevů. Ať už je to nedávný nález dinosauřího ocasu v jantaru, nebo odhalení zbarvení psitakosaurů, objev syrinxu u vegavise, echolot u echovenatora z oligocénu přes zjištění jak to bylo po dopadu Chixulubu s póly a vývin krunýře želv pro hrabání, celkově to zase o kousek změnilo náš pohled na pravěk.

Tak a teď bych se chtěl vrhnout spíše na tu děkovnou část. Chci Vám všem, co jste mě kdy navštívili. Je to až neuvěřitelné, ale za celou dobu (od července 2015), kdy tento blog funguje, mě navštívilo přes 100 000 lidí. Nechápu jak se to mohlo stát a velice, velice za to děkuji. Bez Vás bych to patrně nedokázal. Takže Vám všem přeji krásný nový rok a doufám, že se zase budeme moci těšit na zcela nové a úžasné objevy, které nám znovu trochu poodhalí tajemství prehistorie...